nejnovější články:

Proč je Instagram lepší než Facebook?

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Hned na začátku si ujasněme, že tenhle článek nevypovídá o nějaké konkurenční bitvě, protože Facebook již nějaký ten pátek Instagram vlastní. Přesto, že se za poslední dobu Instagram dost změnil, pořád z velké části nemění svůj původní koncept. Díky bohu. Pojďme se tedy podívat na to, co je na tomto projektu tak výjimečného.

Remediace jako základ hipsterství

Instagram je aplikace Kevina Systroma a Mikea Kriegera, která vznikla na základech projektu Burbn. Základem úspěchu je pevně daný koncept, který stojí na remediaci instantní fotografie, tedy polaroidu. Stejně jako polaroidová fotografie, Instagram předkládá svým uživatelům pevný poměr čtverce. Ten se tou dobou nikde nepoužíval a stál prakticky na prahu zániku. Toto jednoduché omezení přineslo jistou exkluzivitu. Fotografie, kterou chtěl uživatel v aplikaci zveřejnit musela často vniknout přímo pro ní, protože do čtvercového formátu se prostě nevešlo všechno, co bylo pořízeno na fotografii standardního formátu (toto omezení bylo samozřejmě s pozdější verzí zrušeno, protože se zmasověním aplikace začali uživatelé zveřejňovat fotografie s rámečky). Čtvercový formát zajišťoval jistou kvalitu, protože než byla fotka pořízena, musel se nad ní někdo alespoň trochu zamyslet. Druhou garancí kvality byla skutečnost, že aplikace nejprve oslovila komunitu hipsterů. Před tím, než se toto označení stalo popkulturním heslem, tvořila hipsterská subkultura vcelku kvalitní obsah, a to se projevilo na budoucnosti aplikace. Také jí prospělo to, že celé dva roky fungovala pouze na platformě iOS a ještě déle neexistovala její PC verze. I když iOS je rozšířeným operačním systémem, není tak masová, jako konkurenční Android. I to pomohlo aplikaci nastavit vysokou laťku pro svůj obsah, ačkoli díky hipsterům se rozjel trend focení kávy, jídla atp. To už je dnes trochu klišé, ale i to je nedílnou součástí Instagramu.

 

Koncept je modlou Instagramu

Aplikaci velmi prospívá to, že má přesně daný koncept. Ze zmíněné remediace polaroidu vychází i použití filtrů, které dodají vašim fotografiím ten správný vintage look, který je (byl) na pohled mnohem zajímavější než obyčejná fotografie. Jistou výhodou je jednoduché „lajkování“ dvojitým poklepáním a přiřazování fotek k hashtagům. Ačkoli si to spousta uživatelů neuvědomuje, hashtag je silným prvkem Instagramu, protože stmeluje komunitu aplikace dohromady. Přes tag se snadno dostanete k fotografiím lidí, kteří žijí na druhé straně planety. No není to příjemné?

Aplikace si také vytvořila svoji určitou poetiku, princip, kterým se na Instagramu uživatelé prezentují. To znamená, že existují úhly, pod kterými se fotí obličej, jídlo atp. Je to jakási unikátní estetika, která patří této aplikaci. Na Facebooku takováto estetika neexistuje, fotografie na Facebooku je anarchistická, nepřináší nic nového.

Výhodou konceptu je i jednoduchý feed fotografií. Neruší vás dlouhá vlákna komentářů, barevné a velké „profilovky“, obří tlačítka like atd. Čistota designu přináší možnost rychlé orientace, do které nezabřednete stejně jako do news feedu na Facebooku.

Po aktualizaci a přidání instastories jsem se trochu bál, že kvalita Instagramu upadne, ale naštěstí k tomu nedošlo. Naopak, spíš mi přijde, že nedůležité updaty a obsah, který není tak vypiplaný jde na instastories a profily jako takové tak zůstávají upravené a jsou tak ještě líbivější než předtím. Vcelku jednoduše si vyberete, na jaký obsah máte zrovna náladu a to je taky fajn.

Zpět k čistě vizuální kultuře

Já sám vidím také jednu nespornou výhodu Instagramu v tom, že představuje ztělesnění čistě vizuální kultury. Užít si fotografii a její vizuálno bez zbytečných řečí okolo je příjemnou změnou ve světe hypertextu a textuality, která nás nutí přemýšlet jiným způsobem. Díky Instagramu se můžeme stát voyery, kteří hltají soukromí našich „přátel“. Stejně tak můžeme jako prozumenti regulovat množství soukromí, které vypustíme do světa internetu. Můžeme se postavit na piedestal a znásilnit svou fotografii milionem hashtagů, nebo můžeme potichu zašeptat pár followerům svoje večerní rozpoložení. Vizualizovat naše životy je podle mě kreativnější výzva, než postovat jakýkoli lehko kopírovatelný odkaz či text.

Chci se bavit, ne nakupovat oblečení

Pro mě je ponoření se do vod Instagramu jistý únik ze reálného světa. Je mi jasné, že Instagram nepředstavuje nic pravdivého, na kost odhaleného, a proto je to zábava. Tady přichází to již zmiňované srovnání s Facebookem. Facebook se stal velice monetizovaným místem, kde na nás často vyskakují reklamy a sponzorované příspěvky. Místo toho, abychom unikli ze světa reklam a vizuálního smogu, Facebook nám ho cpe do chřtánu a nemá s tím nejmenší problém. Facebook se stal byznysem, honbou za lajky a engagementy (kliky na odkazy, komentáře atp.). Místo, kde jsem se bavil se stalo skládkou pro neexistující citáty, odkazy na clickbaity, rádoby vtipné obrázky a nezajímavé zajímavosti. Facebook vám na začátku dal pocit, že news feed je zrcadlem vašich preferencí a časem tyto výhody nechal doslova vzplát. Dnes ovlivňuje pořadí, ve kterém příspěvky vidíte a některé vám dokonce ani neukážete. Točím se tak v přehršli těch samých obrázků a reklam. Ano, pořád máte tu možnost upravovat zobrazovaný obsah, ale musíte se proklikat netransparentním interfacem. Říkám NE. Děkuji, radši zůstanu u vizuálna a nemonetizovaného obsahu. To je výhoda Instagramu. I když předpokládám, že i tam se postupem času začne objevovat reklama, doufám, že bude chytrá. Domluvená s uživateli, a ne násilně nacpaná do aplikace. Nakonec, reklama v podobě spoluprácí se již na Instagramu objevuje.

Informační smog nám zamlžuje mozek

Na Facebooku je vůbec nejhorší právě informační smog. Ten samozřejmě souvisí s monetizací. Informační smog je jednoduše přebytek informací, které většinou nejsou pro člověka důležité. Pokud vzniká informační smog, dochází také k tomu, že se důležité informace vůbec nedostávají ke koncovému konzumentovi. Častěji si všimnete smutného článku o pejskovi než důležitého varování, nebo třeba zajímavého rozhovoru. V takovém smogu se často nedokážeme vyznat, uvádí nás do stavu neznalosti, nebo dokonce zviditelňuje alternativní zdroje informací, které jsou pochybné. Pokud stále nevěříte, že je takový informační smog nebezpečný, tak vězte, že právě ten pomohl Donaldu Trumpovi k prezidentskému křeslu. Právě Trump je milovníkem alternativních internetových zdrojů, které často šíří stejnou nepravdivou informaci. Ta se pak dostane do dalších informačních kanálů a proletí sociálními sítěmi. Právě proto má spousta poblázněných Američanů pocit, že je Trump ten, kdo má vždy pravdu. Je to ale pouze cyklus omílání lživých informací, který se točí tak dlouho, dokud mystifikace nepůsobí jako pravda. A i na tomhle má svůj podíl Facebook. Tedy spíše jeho uživatelé a snaha vydělat. Schválně se zamyslete nad tím, kolik příspěvků vás pobaví (nebo dobře informuje) natolik, že by vám bylo líto, kdybyste je neviděli. Kolik zbytečného času trávíme na Facebooku a kolik negativních myšlenek nám to přináší? Myslím, že Facebook z velké části přispívá ke globální depresi. Třeba je váš news feed lepší, pokud ano, přeju vám to, ale já s ním spokojen nejsem. Vlastně se mi ani nelíbí, že je to, co lajknu doporučováno mým „přátelům“. Je to jako by někdo sledoval vaše stopy. Proč se tato funkce nedá vypnout nechápu, ale Facebook už neexistuje proto, abychom ho chápali, ale proto, aby vydělával.

Sejdeme se na Instagramu

Bloody0zero

Add comment

Security code
Refresh