Blog

Rozhodnutí jsou rozhodnutí, protože jsou rozhodnutí…

Hned na začátek se přiznám, že mě na tenhle (doufejme krátký) článek přivedl poslední dokument od Pandy. Ano, lidé dělají spoustu chyb, ale já tak nějak přicházím na to, že se lidé (kromě spousty dalších věcí, od neschopnosti vyjádřit se po neschopnost mít vlastní názory) vlastně neumí SPRÁVNĚ rozhodovat. Asi si myslíte, že když jsem zdůraznil slovo správně, mířím do hladin etiky a humanitní sounáležitosti, ale já mířím přesně opačným směrem. Lidé si nedokážou v hlavě srovnat, co je pro ně vlastně správné. A přitom rozhodnutí je jedním ze základních kamenů života lidské bytosti. Když otevřete oči, tak učiníte rozhodnutí, zda vstát, či ne. A i toto malé rozhodnutí by mohlo mít obrovský vliv na váš budoucí život. Ale

2013? - 2014? Co bylo, co bude...

Jinak mi připadá, že ten další rok nebude tak "klidný" a vyvážený jako ten 2012. Vidím to na mnohem větší houpačku, ale to říkám jen to, jak mi to všechno připadá a k čemu to teď na konci dvanáctky spěje. Tak uvidíme, jak to dopadne.

Asi si říkáte, že jsem zaměnil rok 2013 za 2012. Ne, není to tak. Tahle věta je zkopírovaná z mého loňského článku a kupodivu přesně vystihuje ten rok, který máme za sebou (alespoň u mě). Spojení jako ne houpačce je více než dokonalé. Už začátek loňského roku byl dost podivný, byli jsme na horách, naučil jsem se lyžovat a jen ty rozhovory, které jsme tam tehdy vedli byly dost zajímavé a směrodatné. Pak všechno strašně letělo. Natočili jsme Vol-ódu, hráli jsme s Hobitem (což se pak slušně rozpadlo), Lady Gaga k nám nepřijela a zlomila si kyčel. Valentis si našel práci, pak

POpZIM, který shořel v troskách...

Někteří z vás si určitě vzpomenou, že jsem sliboval recenze na nové popové počiny, kterých nebylo tento podzim málo. V roce, který celkově sliboval zábavné a kvalitní počiny se prosadili umělci, jenž dosud nestáli na prvních příčkách hitparád a mainstreamoví leadři se pohřbili. I tato selhání se dají rozdělit na dvě části, některá jména (jako Katy Perry, Avril Lavigne a Britney Spears) selhala co se týče kvality vydaného materiálu. Všechny jejich desky jsou absolutně průměrné, až podprůměrné. Nemá tedy cenu zaobírat se jimi více v jednotlivých recenzích. Avril má na desce silné momenty pouze ve dvou singlech a v songu s Marilynem Mansonem,

The Hunger Games: Catching Fire

Dnes jsem byl v kině na The Hunger Games: Catching Fire a musím říci, že jsem byl příjemně překvapen. Je pár věci, co bych filmu vytknul, ale vesměs jsem z kina odcházel spokojen. Zaprvé je film dost dlouhý, nemůžu říci, že bych nějakou pasáž shledával nějak nudnou, ale prostě si uvědomujete, že "už jste tam nějak dlouho". Neubíhá to tak rychle jak při některých o něco zábavnějších snímcích.

Zbytek článku může obsahovat spoilery:

Bratři Orffové

Jen krátký víkendový tip na úžasnou hudbu Bratří Orffů :D