Jak poznáte, že nějakou dobu žijete ve Finsku? - Říkate, že je už jenom -11°

Ano přátelé, je to tak. Zima uhodila.
A pořádně.

vlockz

Totiž, nenechte se mýlit - já vím, v jaký zemi se nacházím a jaký sou tu průměrný teploty. Pořád jsou to ale Helsinki, kde je v devět a ve čtyři už/ještě vidět, kde měli v prosinci klidně i deset stupňů, a kde si řikáte, že ti lidi tu možná trochu přeháněj.

No a pak máte najednou jeden den pět stupňů.
A další den mínust dvacet.
WHAT.
A těch mínus dvacet se drží tři týdny.

A mínus dvaceti nemyslím jako mínus osmnáct a půl. Myslím mínus dvacet dva, dvacet pět, a tak. Takový to že vyjdete ven bez rukavic, a během čtvrt sekundy vám zasraně mrznou ruce, že máte problém je i strčit do kapes. Takový to, že přemýšlíte, jestli jako máte ještě obličej nebo už ne, a jestli vás ta noha nebolí, protože už odmrzla.

A to zdaleka nejsem v Oulu nebo dál v Laponsku, kde je i mínus čtyřicet.
Já fakt netuším, jestli ti lidi tam jen sedí doma na vyhřátým zadku z krbu, nebo fakt choděj i ven, do práce, školy a tak.
Takže když bylo venku po těch třech týdnech jen mínus jedenáct, uplně sem si lebedila. Teploučko, nádhera.
Dneska máme hotovej pařák, mínus osm.
No jo.


A ještě pár slov ke sněhu - něco tak úžasnýho sem zatím ještě neviděla. Když nasněží v těch mínus dvaceti, tak je ten sníh tak suchej, že se chová skoro jako písek. A nemyslím tím, že padá v krupičkách, nene - padají jen dokonalý chuchvalce dokonalejch sněhovejch vloček, který jsou jedna nádhernější než druhá, a když ten sníh jemně na berete do rukou, tak můžete tyhle dokonalý, ničím nepožkozený vločky začít počítat. To není beztvará bílá hmota, těžký mokrý sníh. To když leží čerstvý nános, tak vypadá spíš jako pěna co si dáte do koupele, než jako sníh. A je to neuvěřitelně nádherný. Jednou jsme ven vzali foťák, jestli by se nám to nepovedlo vyfotit, ale tak strašně foukalo, že to bylo o ruce a sníh furt poletoval. No, ono je to stejně hezčí naživo.

EDIT: Po návratu z venku musím doplnit ještě jednu věc - Fini nesolí. Jakože vůbec. Za poslední dva dny připadlo pěkných pár centimetrů, a nezměnilo se stále nic; silnice (i chodník) je bílá, uklouzaná hromada ledu, pouze místy velmi decetně pocukrovaná štěrkem. Na některých busových zastávkách se musí do busu nastupovat přes třičtvrtě metrovou závěj, než to lidi ušlapou. Austobus většinou brzdí doklouzáváním. Jen tramvajový lajny mají vychytaný, na kolejích mají něco, co sníh okamžitě rozpouští, ale jinak je všude sněhově bílo. Žádná blátivá břečka, ale bílá klouzačka, na které můžeš jen tipovat, jestli tam leží přechod pro chodnce či nikoliv. No nekupte to.

Jinak jsem dopsala jednu otravnou práci do školy v čechách (fuj), což mělo v konečné podobě 11 stran; na Prince tedy teď nebyl čas a já musím dát teď den či dva od psaní pauzu (počínaje publikací tohoto článku). Taky si asi navyknu lézt do Muusikkitala do knihovny, jednak protože je to tam fakt boží, a jednak abych si předrozepsala magisterskou diplomku. Zjistila sem totiž, že mi pár předmětů začíná až v únoru nebo dokonce v březnu, tak zkusím ten čas k něčemu využít.

Změjte se, a jak říkají Fini v zimě, SURVIVE!

P.


Add comment

Security code
Refresh